Neznámý rytíř přijel nedávno k nám, za ženu chce si mě vzít
do hrabství na severním pobřeží mám na jeho hrad odejít.
Přines mi zlato co tvůj otecmá, a šperky od matky své,
a přiveď pár koní co ponesou nás na cestě nebezpečné.
Nasedla na klisnu bílou jak sníh, on na černém hřebci jel,
a jeli tak dlouho až pohasl den a měsíc se na nebi skvěl.
Zastavme chvíli jsme unavená, musím si odpočinout.
Chci napít se vody a na chvíli jen ve tvém naručí spočinout.
On však jen koně pobídl v cval,že jak vítr letěli tmou,
neboj má mila už za krátký čas uvidíš komnatu svou.
Tak jeli stále dál na sever už padala vysílením,
až přijeli k útesům na pobřeží bylo pár hodin před svítáním.
Chystej se na smrt má milovaná,hrob ve vlnách budeš mít,
vždyť šest dívek už jsem tu dřív utopil a ty sedmá teš musíš být.
Svlékej lásko svůj hedvábný šat, ten zajisté musím ti vzít,
vždyťbylo by škoda tak nádherný háv na mořském dně nechat shnít.
když si mám svléknout svůj hedvábný šat. tak podej mi přikrývku svou,
nedopustím aby lupič a vrah spatřil mě odhalenou.
s úšklebkem od ní odvrátil tvář cár hadrů hodit jí chtěl,
když strčila do něj až zavrávoral a s útesu do moře sjel.
Umírej sladce rytíři můj steknou smrt pro tebe mám,
vždyť šestí dívkám jsi životy vzal však po sedmé zemřeš ty sám.
Chvíli tam stála bez pohnutí až jeho křik ve vlnách stich
a krvavý příboj ho na skály hnal a na kusy roztříštil v nich.